Poetický okýnko

14. listopadu 2016 v 5:35 | I |  Běžný život
Co dělat, když je nebe v Tianjinu zachmuřené? Pohladit ho! Aneb báseň o tom jak se stalo, že se kvalita ovzduší z hodnot přes 300 AQI 2.5 zlepšila na 74. Vše odpozorováno na vlastní oči z 29. patra.


Černý igelitový pytlík poletoval vzduchem,
s duchem, co tam nikdy nebyl.
Jen větru hlas bez města s ruchem,
uchem jeho smyslu nabyl:

"Nahoru, dolů, doleva, doprava",
potrava pro libido atmosféry.
Pobledlá vzrušením zmodrala
a pytlík jen nástrojem vyšší sféry.

Po použití, gravitace a vzdušné proudění,
bez jeho vůle let v dopad promění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 H. H. | 14. listopadu 2016 v 17:13 | Reagovat

Tvůj mozek básní,obloha se jasní.
Není však nikde psáno,že slunce další ráno,
usmívat se bude na tu šeď a saze.

Zahalená postava,
dívá se zprava doleva,
na igelitový pytlík,
co někomu ulítl, když na chodníku kopýtl.

2 I I | 15. listopadu 2016 v 12:13 | Reagovat

[1]: Chachá! Moc pěkné! A kdo se přidá další? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama