Čínská kultura očima prvního dílu čínských seriálů: Across the ocean to see you

15. dubna 2017 v 6:26 | I. |  Kultura
První ze série příspěvků mapující čínskou kulturu skrze seriálovou tvorbu.

Across the ocean to see you

Romantický seriál

Děj:
Strhující příběh dvou mladých lidí, hledajících své štěstí. Jako první poznáváme Adama. Pracuje jako kontrolor kvality služeb poskytovanými hotely. Na úklid a čistotu dokáže být fakt pedant (ač jeho pracovní stůl tomu moc neodpovídá … ) a jeho pracovní grimasa je směs seběvědomí, nadhledu a pohrdání. Své místo rychle opustí, když jeho šéf trvá na pozitivnějším vyznění jeho poslední kontroly. Adam je muž svých principů a tak odchází. Protože je však evidetně superinteligentní, nezapomene poznamenat, že by si příště šéf měl vzít jinou barvu ponožek a zapnout si poklopec. Prostě borec na konec. V jeho osobním životě to tak růžové není. Rozhodne se svoji dlouholetou přítelkyni požádat o ruku, ačkoli ta je už od začátku schůzky znatelně zpruzená. Tento superinteligentní a všímavý je nicméně momentálně v takovém rauši, že toto zcela ignoruje. Než se však stačí rozehrát houslový doprovod, Adam se dozvídá, že 0.4 karátový diamant je teda fakt málo, že po škole jí nasliboval hory doly a že ačkoli se každý den natřásá v pětihvězdičkových hotelech, jeho výplata je směšná. Jen ona potřebuje dva měsíční platy, aby si mohla koupit kabelku (sic!). Adam se sice snaží, co může, ale když se na scéně objeví gangsta v kožené bundě a prohlásí, že ona je jeho a jestli něco zkusí, tak si to s ním vyřídí (prostě ideální partie, která vám, jako ženě, dá lepší životní perspektivy...), je vše dokonáno.
Zatím v Londýně prožívá svůj život Eva. Pracuje pro společnost, kde se jen vysedává se šéfovou a šňupe kafe, takže pohoda. V osobním životě to tak jednoduché není. Eva se rozhodne pro své a manželovo štěstí podstoupit umělé oplodnění. Je super, že v Londýně mají kliniku, kde mluví čínsky a mají registr čínského sperma. Po pár povýšeneckých eskapádách nakonec s úšklebkem přijme jednoho kandidáta: IQ 120-140, má rád sport, rozumně vzrostlý. Když se ale vrací zpátky do svého zámku (ano, to je v Londýně zřejmě standard), najde svého manžela s lahví v ruce a rtěnkou na límečku. Dozvídáme se o jeho neplodnosti a to, že nebyl uplně geniální nápad chtít svého manžela překvapit tím, že si dojdete bez jeho vědomí na umělé oplodnění. Manžel teda také není evidentně žádný charakter, takže vše končí slzami a očekáváním brzkého rozvodu.

Co můžeme očekávat dál:
Adam a Eva se seznámí a začnou spolu randit, aby Eva zjistila, že sperma, kterým se nechala oplodnit, daroval Adam, aby měl na štětku na záchod, když byl ještě na univerzitě. Adam se stane ředitelem úspěšného řetězce hotelů a Eva si bude moci kupovat každý měsíc klidně i pět kabelek! Jeho bývalá přítelkyně skončí jako obsluha karaoke baru, kde bude drbat záda svýmu gansta, který tam bude pást další obsluhu. Adamově bývalému šéfovi se přestane dařit, protože se skrz jeho rozeplý poklopec provalí, že jeho chlouba stojí za hovno, stejně jako jeho doporučení. Evy bývalý manžel bude pořád úspěšný a zaplní svůj zámek čínskými londýňankami/londýnskými číňankami, aby zjistil, že je tento život velmi nákladný. Nakonec je všechny zazdí ve sklepě a začne hrát Dotu.

Kdy se na tento seriál koukat:
Jestli máte rádi postavy, které nedávají smysl a jsou vysoce nesympatické, pokud rádi koukáte na to, jak někdo žije v přepychu, nebo alespoň jak ho dosahuje, pokud nemáte potřebu dějových zvratů, nepochybuji, že tento seriál pro vás bude jasnou volbou!

Kulturní vzkaz:
Nemáš prachy? Hledej ženu jinde. Máš prachy?/ Chceš vypadat, že máš prachy? Chovej se jak namyšlený fracek.

Upozornění: recenze může obsahovat pár faktických chyb, neb bylo velmi náročné tento majster štik vůbec poslouchat.
 

Proč je dobře, že pomazánkové máslo není máslo II.

11. dubna 2017 v 8:55 | I |  Běžný život
Pokračování strhujícího dobrodružství.

Proč je dobře, že pomazánkové máslo není máslo I.

11. dubna 2017 v 8:52 | I |  Běžný život
Představte si, že si spokojeně sedíte ve svém 39. patře, učíte se čínské znaky a na pozadí se ozývají jen písklavé a dunivé zvuky odstředivých sil pračky. Když tu náhle: "ÚÚUúúu ÚÚUúúu ÚÚUúúu," bytem se rozhledne pronikavý alarm. Vyděšeně posloucháte a hlavou vám běží, co že jste to, propřírodu, zase udělali za průser*. Plyn? Plotýnka? Trouba? Nebo se snad zavařila pračka? Ještě než se zvednete od stolu, podvědomě zavětříte. Nic. Jdete kolem koupelny, kuchyně. Nic podezřelého. Jak se přibližujete do obýváku, zvuk zesiluje. Jdete správně. Tam u dvěří zuřivě vříská zabezpečovací panel a výstražně červeně bliká obrázek domečku. "Hm, to je divný zvonek, takový jsme přece neměli," myslím si a asi jen tak ze setrvačnosti se pokouším zaktivovat obrazovku, abych zjistila, kdo na mě zezdola zvoní, nebo alespoň nějak vříštivý zvuk umlčela. Panel nereaguje. Divný. Začínám si myslet, že je to fakt alarm.
 


Pekingská opera

19. března 2017 v 11:26 | M |  Běžný život
Dostal jsem dobrodružnou náladu, kývnul na pozvání jedné naší čínské známé a spolu s dalšími kolegy jsem vyrazil na tradiční pekingskou operu, která ale záludně byla v Tchien-ťinu:


A musím říct, že to byl intenzivní zážitek:
  • Čínský zpěv je intenzivně vysoký (chvílemi to vypadalo, jako když na pódiu jezdí houkající sanitka, fakt, nekecám).
  • Během představení Číňaní intenzivně vyrušovali povídáním, chrchláním, kašláním, telefonováním a hraním si s mobily.
  • Obrazovky s titulky (čínskými, samozřejmě) intenzivně červeně svítily.
  • Hlavním hudebním nástrojem byla ozvučná dřívka, které zřejmě třímal nějaký fenomenální sólista a intenzivně s nimi třískal.
  • V půlce se mi začalo dost intenzivně chtít spát.

Buržoairlines

12. března 2017 v 9:37 | M |  Cestování
Zřejmě prozřetelnost vyslyšela moje nářky nad nedostatkem luxusního cestování a přihrála mi možnost letět s KebabstánTurkish Airlines v byznys třídě. To zahrnuje jak let mimo dobytčák, tak i přístup do byznys salonu na různých letištích (WannabeEUTurkish Airlines spadají do Star Alliance, takže aerolinky tam patřící mají tento salon společný).

Die Kraftdroschke

20. prosince 2016 v 13:10 | M
Dnes jsem jel do práce taxíkem...

Obyčejná místní večeře

17. prosince 2016 v 17:56 | M |  Běžný život
Shodou různých okolností jsme se dostali ke dvoum jednomužným poukazům na večeři v luxusním hotelu Shangri-la, který je součástí stejného komplexu jako naše Arkádie. Máme to tedy takříkajíc před humny. Proměnil jsem jednu jednomužnou na jednu jednožennou a vzal jsem svou choť na obyčejnou místní večeři. Ta se skládala z následujícího...

Poetický okýnko

14. listopadu 2016 v 5:35 | I |  Běžný život
Co dělat, když je nebe v Tianjinu zachmuřené? Pohladit ho! Aneb báseň o tom jak se stalo, že se kvalita ovzduší z hodnot přes 300 AQI 2.5 zlepšila na 74. Vše odpozorováno na vlastní oči z 29. patra.

Čínské leporelo 1

30. října 2016 v 9:58 | M |  Čínská leporela
Vážené damstvo a pansto, přistupte blíže! Neboť na daguerrotypických destičkách se mi nahromadil již dostatečný počet zážitků, o které bych se rád podělil.

Jejich galerii naleznete ve svém vlevo se nacházejícím menu.

Povšimněte si zejména prosím textu pod snímky, neb bývá nezřídka tuze vtipný. Pokud navíc laskavě najedete svým kurzorem na ikonku "i", bývá vtipnost nikoliv znásobena, ale ba přímo umocněna (celým kladným číslem)!

Dámy a pánové, předkládám vám první čínské leporelo.


Velké větrání

28. října 2016 v 9:51 | I |  Běžný život
Dneska je krásně! AQI 2.5 k 12:00 je tady 34, v Berouně 49. Hm? A prý že Čína je znečištěná!


Kam dál